úterý 19. června 2012

Madness

Tady není co dodat, prostě freehand, který dostal název Madness - Šílenství, podle mé oblíbené písně kterou zpíval Mejla Hlavsa  ...hlídám si své šílenství v únosných mezích, střídavě pobývám na obou březích... Vrtání 23x30, Kalabrijský briar,akryl,filtr







úterý 12. června 2012

Gemini

Dostal jsem úkol vyrobit dvě dýmky. Zadavatel mi nechal volnou ruku a tak vznikla moje první sada, která má stejné prvky. Pojmenoval jsem je  GEMINI neboli blíženci. Dvě nejjasnější hvězdy se jmenují Pollux a Castor.


Pollux - buldoček, Kalábrijský briar, vrtání 20x36,nerez,ebonit ,filtr




Castor - bentka, Kalábrijský briar, vrtání 20x37,nerez,ebonit ,filtr



úterý 5. června 2012

Vyhraněná bentka

Pískovaná variace na téma rhodesian bent. Kotlík cca 35mm x 20mm, takže taková běžná velikost. Dřevo je Kalábrijské plato, náustek ebonit, provedení filtr. Dusátko- srnčí paroh/briar. Na vršku hlavičky se pískováním objevila nádherná pavučinka.

pátek 1. června 2012

Můj první nůž

Tak jsem se onehdá rozhodl,že si zkusím vyrobit nůž. Koupil jsem si čepel od firmy Polar. Jedná se o velmi dobrou skandinávskou,uhlíkovou ocel, která má celkem jedovaté ostří. Čepel jsem jen lehce přeleštil a nic dalšího jsem s ní nedělal. Pojmul jsem to spíše jako nůž na buřty a hlavně jako test.
Chvilku jsem přemýšlel nad rukojetí a vybíral z různých dřev a materiálů,ale nakonec padla volba na briar, ale co chcete po dýmkaři... Použil jsem špalík old briaru /stáří cca 40let/, který byl na dýmku úzký,ale na tento nožík bohatě stačil. Jako ozdobu jsem použil ořech Tagua . Jedná se o semeno ekvádorské palmy Phytelephas macrocarpa (Slonovník velkoplodý), nazývají se "kamennými" nebo také "slonovinovými ořechy".  Jako čelo jsem experimentálně použil akrylovou destičku, vím,že to není úplně ideální,ale kov mi přišel moc hrubý. Nůž má celkovou délku 180mm z toho čepel 77 mm.






Nicméně je to příroda a ta si dělá co chce, takže na rozdíl od dřeva,kde jsem kazy očekával a světe div se nebyl tam ani jeden , mne překvapil ořech. Uvnitř každého ořechu je dutinka a z té vystupují prasklinky a ta právě vylezla na povrch. Nicméně je to pouze estetická záležitost.


 Jako další krok se chci pokusit ušít si na nůž pouzdro a vyrobit si k němu dýmku v podobném duchu.


čtvrtek 31. května 2012

Green day

Tak jsem se zase dostal k focení a přidávám dýmku, kterou jsem si mimořádně vyrobil pro vlastní a naprosto konkrétní potřebu. Když tak o tom přemýšlím, tak kouřím asi čtyři dýmky vlastní výroby.
Vrátím se k tématu lehkou oklikou a tou je důvod vzniku této dýmky.
Jsem hlavně kuřák tabáků, které obsahují více, či ještě více Latakie, nicméně i já mám občas potřebu něčeho jiného. Chutě zaháním nejčastě za pomoci přírodních tabáků a to nejčastěji Peterson 3P, Sherlock Holmes, Dunhill Royal Yacht, Samuel Gawith Brown No.4 a pod. 
Samozřejmě nemohu minout ani své oblíbené doutníky, ale o tom jindy. 
No a jsou chvíle, kdy ani tyto tabáky neuspokojí moje zhýralé chuťové buňky a je potřeba pořádná aromatiká pecka. Tady se trochu zastavím a uvedu to na pravou míru. Aromatickými tabáky nemyslím ten chemický pudink, co nám nabízí zejména jedna němceká firma, ale nejlépe přírodní aromatizaci. 
A už se dostávám k jádru pudla : Anglické mýdláky. To je to co mi dokáže zvednout náladu a chuť.
Používám v zásadě tři stupně. První a nejméně mýdlovatý je hnědý Condor, druhý stupeň je zelený Condor /díky Rogu/, který kouřím nejčastěji. Má vyhrazeny dvě dýmky. Jednu Stanwell old briar a jednu Dunhill Shell briar vel.3 a protože i druhý stupeň je někdy málo a nechtěl jsem si kazit chuť dobře zakouřených dýmak, tak jsem nasadil stupeň tři a to tím nejbrutálnějším, co se na našem trhu nachází.
Ten tabák vyrábí firma Gawith Hoggarth & Co. Ltd. a jmenuje se Ennerdale. To je opravdové aromatické kladivo s naprosto nezaměnitelnou chutí a vůní. Proto jsem se rozhodl vyrobit si dýmku pouze na tento tabák. Prodává se v zeleno-hnědých sáčcích a v cizině v zelených krabičkách



Řez tabáku je broken flake, což znamená lehce roztrhané plátky tabáku. Tabák silně voní i ze zaletovaného pytlíku. No prostě aromatický mazec. Ale konečně k věci. To vše co jsem napsal mělo osvětlit volbu barvu dýmky , možná i zelené okolí jezera Ennerdale. Vzniklo toto :







Vrtání 20x35mm, bezfiltr, náustek ebonit.Briar plato Kalábrie. Poměrně lehoučká dýmka, která se báječně kouří. Po vzoru Mistra Kloučka jsem ji pojmul jako samostojací :-)

úterý 22. května 2012

Narozeninová 45

Kamarád z našeho dýmkařského klubu měl narozeniny, tak jsem mu vystrouhal dýmku na latakii.
Kotlík má široký asi 25mm a hluboký okolo 35mm, takže je co kouřit a s jeho rychlostí kouření mu to vystačí na podstatnou část večera. Vzhledem k tomu,že je mu 45, tak jsem záměrně netmelil kazy, vždyď už vzhledem k životním zkušenostem dobře ví ,že na nějakém drobném kazu v životě nezáleží a že ta pravá krása může být i právě v těch chybách.
No koukám, že jsem se nějak rozfilozofoval, tak raději nějaké fotky.





Dřevo je z Kalábrie, náustek akryl, provedení bez filtru. Zvláštní na té dýmce je to, že když jsem se chystal k ohnutí náustku, tak jsem zjistil, že to není vůbec potřeba, protože dýmka má naprosto dokonalý a pohodlný úhel, takže se i přes svou masivnost pohodlně drží v ústech.
Tak ještě jednou vše nej....... Tomáši

pondělí 21. května 2012

Moje dílna

Tak jsem stále ještě nefotil dýmky, nějak opravdu nestíhám,ale napadlo mne,že by vás třeba zajímalo, kde dýmky vznikají. Při stavbě domu, jsem nepočítal s tím,že se začnu bavit výrobou dýmek a proto jsem ani nějak neřešil dílnu. Říkal jsem si mám dvojgaráž, tak ten ponk vždycky někam dám a na to moje drobné kutění to bude stačit... No nestačilo. Z dvojgaráže je už jen garáž a já mám malou dílnu.
Půdorys 2,5 x 2,5 m, malá,ale moje. Vybavení jsem nakupoval postupně, jak rostly mé nároky na výrobu. Vzhledem k tomu,že mám problém s kvalitou Čínských výrobků a obvzláště nářadí, tak jsem na Aukru nakoupil staré vrtačky a rozložený kutilský soustruh,který jsem si dodělal. Přesnost není bůhví jaká,ale na dýmky to stačí. Je to vše poctivá výroba, kde kov byl železo a ne jakási slitina na bázi hliníku a nočníkové oceli. Prostě mám tád stroje, které na ponk musí zvednout nejméně dva lidi a i ti mají co dělat.







Dílnu stále a průběžně dovybavuji a myslím,že je to dost hluboká studna....