Návštěva u Dunhillů

Splnil se mi sen a to sen, u kterého jsem opravdu nečekal, že se splní.
Kdo mě zná, ví že mám rád staré dýmky a moje srdcovka je Dunhill. Marně by jste v dýmkařském světě hledali firmu, s takovým jménem, vlivem a tradicí.

A zde, netradičně na začátku článku, poděkuji těm, kteří mi umožnili to, že jsem se mohl připojit k jejich obchodní cestě do mé dýmkařské Mekky a to : Petr Mach (Mostex export-import, www.mostex.cz), Michal Hubacz a Jakub Rolčík (Etrafika, www. etrafika.cz)

Pánové děkuji.

Po příletu do Londýna, nás vyzvedl  p.Kalmon S.Hener /Product Line Director  - THE WHITE SPOT Smoker's Accessory Division and Walthamstow Site/ a vezl nás rovnou do továrny, mé napětí dosahovalo vrcholu a pak to přišlo, poznal jsem ulici i přízemní továrnu, kterou jsem si tolikrát prohlížel na street view.
 

Proběhlo krátké obchodní jednání v zasedačce a šlo se do výroby. 

Z leva do prava Petr Mach (Mostex export-import, www.mostex.cz), Kalmon S.Hener (Dunhill)  a Jakub Rolčík a Michal Hubacz (Etrafika, www. etrafika.cz)

Výroba probíhá a podle slov p.Henera vždy probíhala v této továrně. Před pár lety Dunhill koupil továrnu těsně za Londýnem a přesunul tam opracování špalků, které se dělá na stoletých kopírovacích strojích. Dva jsem viděl i zde, ale nějak jsem je v tom úžasu zapomněl vyfotit.

Mustry tvarů jsou na zdi a když je něco narychlo potřeba, udělají si to na místě

 Tyče na náustky a připravené naformátované náustky se zpracovávají na frézách a dokončení tvaru a dopasování je na lidech.

Když vezmu v potaz objem produkce dýmek, /čísla jsou tajná, ale člověk si tak nějak udělá představu/

Tak mne překvapil velký podíl ruční práce, který se v této manufaktuře odvede. 

Určitě by bylo snadnější a ekonomičtější používat polotovary náustků, ale tady si to vrtají a opracovávají sami.

Zde opracování čepu, který se vždy pasuje na konkrétní dýmku.

Mohl jsem si potěžkat i zakázkové hlavičky na Magnum, pořádný kus dřeva.

Každý má svou práci, jak to tak v manufaktuře chodí.

Všude jsou šuplíky s dýmkami v různé fázi rozpracování. 

Jeden ze zaměstnanců nás velmi stručně provedl procesem výroby a ukázkou toho jak se to dělá

Slavná Dunhillovská tečka a její osazení do náustku, já čekal přípravek a oni to jedou od oka :-)

 

 A pak přišel zlatý hřeb návštěvy a já si mohl vlastnoručně vyvrtat dírku pro tečku. Namaloval jsem si rysku na náustek a pod bedlivým dozorem to vyvrtal a víte co, prý bych mohl nastoupit :-)

Takže s lehkou parafrází slov Rychlých šípů : mučte si mě chlebovou polévkou, ale udělal jsem si u Dunhilla tečku

  Zde skříň na ohýbání náustků

A dýmky a dýmky a dýmky.....

 

Zajímavý byl také stůl a lisem a s raznicemi dýmek, které Dunhill vyrábí pro své partnery.

Své dýmky Dunhill razí ručně, což mne dost překvapilo, vzhledem k délce ražby.

Tato dáma finalizuje všechny dýmky, co v dílně vzniknou a pracuje tu 45 let. Loni na podzim odešel do důchodu pracovník, který dělal v této dílně 65 let.....

Krásné zátiší, slov netřeba.

A závěrečné foto s naším průvodcem po dílně.

Pískovačka, která má na svědomí veškeré Dunhillovské písky.

Potom proběhla kratičká návštěva jejich archivu, kde jsou uloženy neuvěřitelné exponáty z počátků f.Dunhill a mnohé další úžasné věci. Skříně plné historických katalogů a tiskovin atd.

 

 No a pak se šlo vybírat dýmky, tady jsem si připadal jako v nebi.

 

 Vybírání trvalo několik hodin a bylo to nádherné, rochnit se po lokty v Dunhillkách. Bylo pro mne překvapením, kolik nových tvarů a materiálů firma používá a nebojí se vyloženě ani experimentů. U takto tradiční firmy je jistě potěšující, že nespí na vavřínech.

Když bylo vybráno cca 100ks, tak nám Mr.Hener ukázal několik limitek, které jsou ve skladu také uloženy. Takže dál obrazem.

Jako velká zajímavost a zároveň promyšlenost celého kompletu mě fascinovala "krakonoška" v podání Dunhillu. Všimněte si kanálku nad hlavičkou, když jí uložíte po kouření do etuje, tak kanálkem odejde vlhkost otvorem v etuji...

Po cestě zpět do kanceláře jsme se ještě zastavili v sedlářské dílně, která je součástí továrny. Opět platí krása, elegance a preciznost.

Když jsem si myslel, že je konec a začal jsem si třídit myšlenky a vzpomínky, tak jsme šli do jiné zasedačky, kde jsme si prohlédli pár dalších panelů a věcí, kterými se Dunhill zabývá..

No a když jsem si myslel, že je už opravdu a nadobro konec a jedeme do hotelu, tak mezi nás hodil Mr.Hener bombu.
V rohu stála jakási bedna, tak z toho ledabyle sundal deku a tam stála skříňka od jedinečného unikátu Alfred Dunhill - Eiffel Tower. Tenhle komplet má hodnotu 3.500.000 Dolarů !!!!!!!!

Spadla nám čelist ..........

Dýmka a další věci ze sady jsou uloženy v bankovním sejfu, ale skříňka sama je opravdu mistrovské dílo. Detaily jsou neuvěřitelné, intarze, rejnočí kůže, perleť a hlavně ta neuvěřitelná preciznost. Opravdový vrchol návštěvy.

Informace k tomuto unikátu jsou zde:  

https://robbreport.com/food-drink/spirits/design-portfolio-not-pipe-230658/

a video zde

A vše končí společnou fotografií před továrnou bez Michala, protože někdo halt musel fotit :-)

Na závěr ještě jedna zajímavá informace od Dunhill.

Jen jsem úplně nepochopil, jestli je to z rozhodnutí Dunhilla, nebo nějaký poblblý zákon, který ředitel zmiňoval, dýmky budou mít seriová čísla.

Pár jsem jich už ve skladu s číslem viděl....